Přeskočit na obsah

Přínosy meditace anebo proč meditovat

23 vědecky ověřených důvodů 

Moderní věda už se v meditaci poměrně dobře vyzná. Stovky vědců totiž jejímu výzkumu věnovali podstatnou část své vědecké kariéry. V současné době jsou hlavní vědecky prokázané přínosy sekularizované (či chcete-li vědecky vytvořené aspirituální) formy meditace hlavně v těchto oblastech:

  • Zdravotní přínosy meditace
    • potlačování migrén (Tonelli et al., 2014),
    • potlačování chronických bolestí (Kabat-Zinn, 1979; Carson et al., 2005),
    • snížení projevů posttraumatické stresové poruchy (Kearney et al., 2013),
    • snížení projevů úzkostných a depresivních poruch (Hofmann, Sawyer, Witt & Oh, 2010; Holzel et al., 2013),
    • snížení projevů poruch schizofrenního spektra (Johnson et al., 2011).
  • Snižování stresu
    • Potlačování projevů stresu (Baer, 2003; Carson et al., 2005; Creswell et al., 2016)
    • Zvýšení respiratorní sinusové arytmie (RSA) neboli zvýšení variability srdečního tepu (Law, 2011)
    • Zpomalení stárnutí (Hoge et al., 2013)
  • Zvyšování emoční inteligence
    • Aktivace empatie a emočních okruhů v mozku (Hutcherson, Seppälä, Gross, 2014; Hoffmann, Grossman, Hinton, 2011)
    • Nárůst objemu šedé kůry mozkové (Lutz et al., 2008; Lee et al., 2012; Leung et al., 2013)
    • Posílení seberegulačních mechanismů (Tang et al., 2007)
  • Nárůst produktivity
    • Zlepšení pozornosti (Jha, Krompiger, Baime, 2007; Sedlmeier et al., 2012; Becerra, Dandrade, Harms, 2016)
  • Sociální přínosy
    • Bohatší a pozitivnější mezilidské vztahy (Carson, Carson, Gil, Baucom, 2004; Coatsworth, Duncan, Geenber, Nix, 2010)
    • Zvýšení ochoty pomáhat ostatním (Leiberg, Klimecki, Singer, 2011).
    • Posílení soucitu (Boellinghaus, Jones, Hutton, 2012)
    • Zvýšená empatie (Klimecki, Leiberg, Lamm, Singer, 2013)
    • Potlačení předpojatostí vůči ostatním (Kang, Gray, Dovido, 2014)
    • Posílení sociálních vztahů (Kok et al., 2013)
  • Sebeláska
    • Omezení sebekritičnosti (Shahar et al., 2014)
  • Zvýšení pocitů štěstí
    • Nárůst množství pozitivních emocí a pokles negativních emocí (Fredrickson, Cohn, Coffey, Pek, Finkel, 2008)
    • Nárůst množství pozitivních emocí a pocitu sociálního propojení díky zvýšení vagálního tónu – oficiální překlad tohoto termínu do češtiny je poněkud směšný, jde o efekty nervus vagus neboli bludného nervu (Kok et al., 2013)
    • Snížení četnosti pociťování negativních emocí (Arch, Craske, 2006)
    • Zvýšení pocitů štěstí jako takového (Carmody, Baer, 2008)

Celý tento článek byl převzat z článku Martina Zikmunda. A to proto, že je skvěle sepsaný (já sama bych to neudělala lépe) a hlavně má uvedené i zdroje vědeckých výzkumů, které si v případě zájmu můžete vyhledat. Děkuji.