(produktivní) práce z domu (a na sebe), je to brnkačka?

0
330
zobrazení
Práce z domu a na sebe - je těžké být produktivní?
Autorem fotografie je fancycrave1

Pro některé je možnost pracovat z domu snem. Já tak kdysi pracovala externě, po večerech jsem psala a vyhovovalo mi to. U toho jsem studovala, pak ještě i pracovala a měla jsem dojem, že to zvládám skoro levou zadní. Pak jsem nastoupila do práce a šest let snila o tom, že se zase jednou vrátím do mé “domácí kanceláře”. A ještě lépe, že budu pracovat sama na sebe.

Po přesně šesti letech se mi sen splnil a já sedím doma a píšu tyto řádky. Vedle sebe mám domácí ledový čaj, otevřený diář a tlusté desky se spoustou papírů plných poznámek. Koukám na hodiny a vidím, že už je odpoledne a já mám ještě pořád co dělat. Nicméně taky musím uznat, že moje dnešní odvedená práce už aspoň za něco stojí. Ve srovnání s množstvím práce, které jsem zvládla v mém prvním a druhém týdnu, už na sebe můžu být aspoň trošku hrdá.

Někde v polovině druhého týdne práce z domu jsem začala analyzovat faktory, které mají zásadní vliv na efektivitu – tedy moji neefektivitu, pokud pracuju z domu. Ještě nutno dodat, že nepracuju pro nikoho jiného. Pracuju sama pro sebe/na sebe – na mých blogách, na produktech, které dávám dohromady, na sebevzdělávání plus pořád je potřeba něco zařizovat. Čili že opravdu produktivita je pro mě nesmírně důležitá, protože když nic neudělám, bude brzy zle. A zjistila jsem spoustu věcí, které mi nikdy předtím nedošly a nebo jsem neměla šanci si jich všimnout.

Posledních svých šest pracovních let jsem strávila v open space officu. Většina lidí vám potvrdí, že se tam zaměstnanci vzájemně vyrušují. A jeden by čekal, že tudíž doma bude mít člověk od vyrušování od práce pokoj. Chyba lávky. Člověk se dokáže dost úspěšně od práce vyrušovat i sám.

Vnitřní „nekázeň“, nedisciplinovanost, sklony k prokrastinaci, neschopnost koncentrovat se nebo priorizovat, všechno tohle je zabijákem produktivity. Díky tomu není problém přijít o 50 nebo třeba i 75 procent výsledků. Případně probendit celý den.

Další dost důležitou věcí u práce z domova je fakt, že si většinou vše řídíme skutečně sami. Nemáme nikoho, kdo by nám šlapal na paty. Vše záleží na nás, máme úplnou volnost. To je ten kámen úrazu. Nemáme žádné fixní body, které by nám v podstatě situaci ulehčovaly, které by nás nutily plnit aspoň něco v určitém čase. Pokud to třeba srovnám s mojí dřívější prací po večerech, tak tam to bylo snadné. Přijít domů ze školy nebo z práce, najíst se a pustit se do psaní. Jinak nebyla šance to stihnout a na výběr prostě nebylo. Kdežto když člověk vstane, začne se rozkoukávat a přemýšlet, co bude dělat, má mnoho prostoru pro to nejít na věc a nic neudělat.

A nakonec, ještě musím zmínit otázku motivace. Ona se sice prolíná všemi ostatními body, je ale důležité si to uvědomit. Proč to dělám? Proč je důležité se do práce obout a snažit se být co nejproduktivnější?  Pokud si to skutečně dobře neuvědomíme, budeme to mít těžší.

Na předešlých řádcích popisuju jen zlomek toho, co souvisí s prací z domova. Tedy prací mého druhu. Ne, pracovat z domu není brnkačka. Ne na začátku. Všechno ale záleží na nás samotných. Je to v našich rukách a hlavně v naší hlavě. Když se naučíme pracovat sami se sebou, získáme ty nejlepší nástroje pro úspěšnou a produktivní práci.

Někdy příště dám dohromady moje tipy, díky kterým obracím moje ubohé neproduktivní dny ve dny poměrně produktivní a hlavně díky kterým si tu práci mnohem víc užiju a mám z ní dobrý pocit.

Komentovat