Práce našich snů? Vzpomeňme si na dětství!

0
270
zobrazení
Jaká je naše práce snů? Vraťme se k tomu, co jsme měli rádi jako děti
Autorem obrázku je restartujse

Taky se někdy sami sebe ptáte, co je to, co by vás nejvíc bavilo? Jaká je asi vaše práce snů, díky které byste snad ani neměli pocit, že vůbec pracujete? Já se touhle otázkou zabývala docela dlouho. Tenhle pěkně tvrdý oříšek jsem ještě úplně nerozlouskla, ale už jsem objevila pár možných vodítek… Jedním z nich je určitě objevení sebe sama a našich skutečných zájmů. Nalezení toho, co nás dokáže pohltit, co nás zcela odprostí od vnímání času a co nám bude přinášet radost. A došla jsem k závěru, že pro tohle poznání se musím vydat do minulosti – do doby, kdy jsem byla dítě.

Dítě si dělá, co chce

Pro většinu dětí je typická jedna věc – věnují se tomu, co se jim líbí. Dělají to na maximum a k tomu ještě bývají zvědavé. Je jim úplně jedno, že to není dostatečně cool nebo že to přeci „není perspektivní“. Nemusí řešit účty, vaření ani praní, řeší jen svoji radost. A už vůbec je nezajímá, jestli je to všechno ztráta času. Ono vlastně… ztrátou času je, když se té své oblíbené věci nevěnují!

Dítě objevuje a rozvíjí své talenty

Pokud má dítě aspoň trochu podmínky, je jeho trávení času mnohem produktivnější, než by se mohlo zdát. Přirozeně totiž objevuje věci, které ho baví a zároveň mu jdou. Rozvíjí své schopnosti, které s tím přímo nebo nepřímo souvisejí. Začínají se projevovat talenty, které se pak přirozeně rozvíjí.

Když přijde zlom…

V určité chvíli ale přichází zlom a místo činností, které si dítě vybralo, nastupují povinnosti a různé omezování. Je potřeba tohle, tamto, tohle nedělej a tamto k ničemu není. Svět se tak trochu obrátí vzhůru nohama.

V takový okamžik se často zapomíná na to, kdo jsme, co nás baví, naplňuje, v čem jsme dobří. A v čem jsme jedineční. Okolnosti nás tlačí do formy a z ní vycházíme jako někdo, kdo by měl chodit do školy, aby pak mohl mít nějakou práci. Takový je tradiční model – zapomeň na to, co tě baví, ale uč se, ať pak seženeš práci.

Vraťme se do minulosti a poučme se

Když si tohle všechno v dospělosti uvědomíte, dojde vám, že se potřebujete přenést v čase do doby, kdy jste to ještě byli skutečně vy. Rozvzpomenout se na co nejvíce detailů z vašeho starého já. Znovu prožít nadšení z věcí, které jste milovali. A neskutečně se o sobě poučit.

Pokud tohle uděláte (a není to úkol na hodinku, je to spíš proces opakovaných návratů), zjistíte ohromné množství informací, které vám pomůžou najít cestu k tomu, co by vás naplňovalo a co by bylo skutečně tou prací snů…

Komentovat